EPDM GALLERY ---------->>> ENVIRONMENT & ARCHITECTURE & DESIGN & FIRESTONE & DRYVIT
architektura
 

ING. JOSEF ŠANDA

ARCHITEKTURA JAKO OBOR PRAŽSKÉ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ ŠKOLY

Josef Šanda portret"1947, vystudoval obor teorie konstrukcí na stavební fakultě ČVUT. Pracoval ve Výzkumném ústavu pozemních staveb, Výzkumném ústavu výstavby a architektury a v Průmstavu především na teorii a praxi systémového navrhování a ve vyhledávacím výzkumu. Od roku 1990 přednáší na katedře architektury VŠUP Praha obor Stavitelství, působí také jako projektant a project manager. Je členem Vědecko-umělecké rady FA ČVUT. Publikuje texty především o navrhování staveb.

Předmět Stavitelství, tak jak jej Ing. Josef Šanda koncipoval v šestisemestrovém kursu svých přednášek věnovaných inženýrské výuce budoucích architektů na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, má býti uvedením budoucích architektů do technických stavebních disciplín.

Hlavní důraz je kladen na způsoby technického myšlení a na schopnost komunikovat s technickými specialisty. Technicky považujeme budovy za prostory s kontrolovatelným vnitřním prostředím, což je hlavní uživatelský požadavek, a zároveň i hlavní smysl a účel jejich pořizování. Kromě tří rozměrů objemu je žádoucí pracovat i s rozměrem časovým, který funkci stavby teprve dává smysl a vazby na realitu. Zdá se, že je rovněž účelné pracovat zároveň s dimenzí informační, kterou je pro účely konstruování výhodné vnímat rovnocenně s ostatními.

Exaktní způsob myšlení odvozený z metodiky přírodních věd zkoumá izolované jevy s determinovanými podmínkami, kvantifikuje je a ověřuje opakovanými procedurami. Brilantně přitom proniká do věcné podstaty jednotlivých pojmů. Technika se ale pohybuje v nestálém, časově proměnném prostředí a nemůže proto podmiňovat své výstupy bezchybnou znalostí všech dílčích vstupů. Občas se tak dostává až na pomezí toho, co je považováno za přijatelně racionální.

Až teprve fyzika svou formulací vlnové a kvantové teorie světla umožnila rozumově přijmout cítěnou zkušenost, že se vzrůstající přesností zacílenou na jediný aspekt se zároveň zmenšuje možnost poznání ostatních rozměrů skutečnosti. Pohlížíme-li na jev z jedné stránky, jiné zůstávají utajeny tím více, čím více se soustředíme. Navíc dotykem svého zkoumání měníme skutečnost, do které takto vstupujeme. Posléze objev holografie zpřístupněním další vlastnosti informačního pole zase nabídl předpoklad, že struktura tohoto rozměru umožňuje vnímat tím rozsáhlejší a komplexnější záběr, čím méně trváme na ostrosti detailů. Pracuje-li člověk s otevřenou myslí, může nahlížet sice ne ostře, ale ze všech úhlů najednou, a může tak vnímat současně různé struktury reality. Proto výuku zahajujeme nahlédnutím do relativistické mechaniky a výkladem principu holografie.

Požadovaná míra spolehlivosti úsudku je oblast, kde na architekta, pracujícího přece jen více citem, jsou kladeny menší nároky než na technika. Teorie informace, kterou pootvíráme, zde pomáhá poznat některé nástroje verifikace a meze jejich uplatnění. Také umožní uvědomit si trochu rozsáhlost a zrádná místa informační dimenze prostoru navrhování.

Rozměr času je rozměrem vlastností a uživatelských požadavků. Této stránce se věnuje disciplina project management, což je v makroměřítku vstup do zkoumaného a modelování budoucích kvalit mírou soustředění se na jednotlivé aspekty. Do oblasti časového rozměru jsou orientovány i otázky životnosti a ekologického pohledu na začlenění stavby do koloběhu přírody.

Schopnost zvládat složité problémy bez jejich redukce na složky, což teprve lze nazvat prací s realitou, rozvíjí systémové myšlení. Zároveň vede k pokoře před rozmanitostí světa a učí umění ovlivňovat nezasahováním, a to nejen paradoxem efektu motýlího křídla. Vícerozměrný systémový model stavění se pohybuje v rovině výrobků a technologických procesů, která zahrnuje hmotný třídimenzionální prostor, dále v rovině provozních vlastností a hmotné výměny s okolím, která je funkcí času, a konečně v rovině předpisů, úmluv, požadavků a možností, která přidává část dimenze informační.

V úvodním semestru získané metody myšlení se dalším průběhu studia rozvíjejí při osvojování konkrétních znalostí nejprve z oblasti stavebních hmot, pak stavební fyziky a posléze z celého rozsahu stavebních konstrukcí, aby hlavní impuls dostaly v celosemestrovém konstrukčním projektu. Ten nastupuje na místo ateliérové výuky a zahrnuje šestnáct hodin konzultací týdně. Jednotlivé problémy jsou dopracovávány do měřítka detailů 1:1, přičemž se požaduje specifikace použitých materiálů až do cen a odsouhlasení vhodnosti jejich použití výrobci. Intenzivní práce na vytváření řady variant vlastního konstrukčního řešení tak probíhá formou rychlého přibírání dalších a dalších aspektů, až pod stále se zvyšujícím tlakem může dojít k určitému zlomu, který by se dal nazvat snad až vhledem do souvislostí konstrukce.

Postup práce na každém aspektu lze také popsat jako sled sběru informací, vyhodnocování, výběru k použití, detailního zpracování, vkládání do celku a sledování změn a souvislostí celku. Během projektu je žádoucí zásadně nepoužívat pro konstruování počítačovou techniku, neboť její současná primitivní forma stlačuje uživatele do pouhých dvou dimenzí hmotného prostoru.

Studium končí problematikou rekonstrukcí, dotykem oblasti obchodního a smluvního práva a krátkým seznámením s kalkulacemi a prováděním staveb. Připravenost pro vstup do praktického navrhování je ověřena náročnou státní zkouškou.

Více než o sběr znalostí má tedy jít o výchovu mysli. Schopnost pracovat se znalostmi nás může zbavit závislosti na nich. Na konci takovéto cesty může být stav, kdy mysl sama může volně plynout všemi dimenzemi prostoru poznání.

ING. JOSEF ŠANDA



Back To Top
THANKS FOR VISITING
Jaroslav Jarkovský, Copyright (2013-2019)